Rozbor situace
Povrchový Důl ČSA nacházející se mezi Mostem a Krušnými horami měl být po skončení těžby podle Generelu obnovy rekultivován. Většina těžební jámy by se měla zatopit vodou a vzniklo by zde obrovské jezero. Okolí by se mělo zalesnit smíšenými lesy. Na jezeře by měly být umístěné plovoucí pontony s fotovoltaickými články. Součástí energetiky obnovitelných zdrojů na novém Komořanském jezeře by byla i přečerpávací elektrárna.
Tento dobře vymyšlený projekt byl však zpochybněn novým záměrem ponechat celé území 11 km2 tzv. sukcesi, tedy samovolnému vývoji přírody. Jinými slovy: na tomto území by neproběhly rekultivace a celý prostor by se nechal ladem. Místo rychlého návratu přírodních ekosystémů – funkční zeleně – by se zde nejméně na 200 až 300 let nechala poušť.
Tři miliardy Kč, které jsou připravené pro tento záměr v rekultivačním fondu by se převedly na jiné blíže nespecifikované účely. Tento záměr připravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR s Ministerstvem životního prostředí.
Plán rekultivací Dolu ČSA vyplývající z Generelu obnovy krajiny
Tento plán je stále platný. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR však připravila pro vládu materiál, ve kterém žádá zrušení rekultivací na Dole ČSA – a později v dalších dolech revíru. Tento materiál naleznete v rubrice Vládní materiály. Aby bylo možné tuto změnu prosazovat , bylo nutné změnit zákon. Proto byla v roce 2021 provedena novelizace Horního zákona, která částečně zbavuje těžaře povinnosti rekultivovat zničenou krajinu
Základní princip obnovy podle Generelu
Základní princip obnovy krajiny po důlní činnosti spočívá v napuštění zbytkové jámy dolu ČSA vodou na kótu 180 m nad mořem. Plocha budoucího jezera by byla 690 ha s průměrnou hloubkou od 40 do 140 metrů. Jezero by mělo mít po napuštění kubaturu vody 273 milionů m3. Pokud by se napouštělo vodou z řeky Bíliny a Loupnice, trvalo by to 15 až 20 let. (K dispozici jsou ale další potoky a říčky). Vodohospodáři tuto variantu nedoporučují. Lepší variantou je napuštění vody z řeky Ohře. Vzhledem k tomu, že Jezero Most se napouštělo pomocí přivaděče, tak byla k Dolu ČSA vybudována rovněž odbočka. Napouštění by se pak zkrátilo na několik let.
Okolní svahy a přilehlá území by měly být osázeny smíšenými lesy podobným těm, které zde rostly ve středověku. Jednalo by se proto především o dubohabrové hvozdy. Lesy, které by se rozprostíraly na celé ploše dolu ČSA a vnějších výsypkách, by měly mít rozlohu 1834 ha. Celkem je v současnosti vysázeno asi 250 ha listnatých lesů. Na 235 ha se připravuje zemědělská krajina, kde budou pastviny a bude možné zde pěstovat kulturní plodiny.
Energetický potenciál Dolu ČSA
Na jezeře by byly plovoucí pontony s fotovoltaickými panely. Část z nich by byla i na rekultivovaných pozemních plochách. Celkový energetický potenciál by měl mít výkon 542 MW až 1469 MW. Výroba elektřiny pomocí FTV panelů má smysl pouze tehdy, když je možné tuto vyrobenou elektřinu z velké části akumulovat. (Uložit na pozdější dobu spotřeby.) Proto je součástí projektu přečerpávací elektrárna ČSA -Jánský vrch o výkonu 600 MW. Její kapacita se může využívat jako stabilizační základna české energetiky.
Ekonomická výhodnost tohoto energetického projektu je na první pohled zřejmá. Pokud se bude hledat investor, nebude to určitě problém, protože vedle rychlého zisku, bude mít k dispozici granty EU, které bude moci při těchto investicích využít.
V rámci zelené elektřiny je připraven projekt výroby zeleného vodíku elektrolýzou. Tento vskutku stoprocentně ekologický vodík by konečně mohl napomoci rozvinout vodíkovou dopravu v ČR, která dokáže v celém komfortu napodobit všechny výhody aut se spalovacími motory, ovšem bez vypouštění jedovatých emisí se skleníkovými plyny.
V rámci Green Dealu, Fit for 55 a Taxonomie jsou stanovená kritéria, která povedou bankovní sektor, aby právě na takové projekty půjčoval peníze. Na našem území nebude mnoho takových projektů, které budou mít takovou finanční podporu ze strany finančního sektoru.
Prodej elektřiny vyrobené z fotovoltaických panelů by ročně měl přinést několik desítek miliard Kč. Prodej zeleného vodíku by přinesl do pokladny podnikajícího subjektu další miliardy Kč.
Díky této obnovitelné energetice by zde nalezli práci stovky lidí.
Voda nad zlato
Až do roku 1830 se vedle historického města Most nacházelo rozlehlé Komořanské jezero o tehdejší rozloze kolem 1500 ha (což je 15 km2 ), kterým protékala řeka Bílina. Nebylo sice příliš hluboké – cca 3 metry – ale bylo plné ryb, takže hlavním zaměstnáním lidí zdejšího kraje bylo rybářství.
Na příkaz knížete Ferdinanda z Lobkovic se jezero začalo po roce 1831 vysoušet. A od poloviny 19. století zde začala průmyslová těžba hnědého uhlí. Zpočátku se těžilo hlubinně, ale brzy se přešlo na povrchovou těžbu.
Po takřka 200 letech se blíží konec těžby uhlí. Za tu dobu se změnila klimatická a hydrologická situace. Před Krušnými horami vznikl srážkový stín. Rozlehlé těžební plochy se přehřívají a proudy horkého vzduchu v letních měsících stoupají k obloze a „odhánějí“ dešťové mraky. Celá situace je zhoršovaná klimatickou změnou, kdy rostou teploty nejenom v Podkrušnohoří, ale na celé planetě.
Mostecký region patří mezi postižená území a trpí celoročně vysokou mírou sucha, jak ukazují přehledy a mapy projektu Intersucho.
Voda se stává klíčovou a nedostatkovou komoditou. Aby se mohla zlepšit tato situace, je tedy nutné urychleně rozšiřovat vodní plochy a urychleně vysazovat lesy, které díky své hydrologické funkci zlepšují srážkovou situaci. Proto urychlené napuštění nového Komořanského jezera v lokalitě zbytkové jámy Dolu ČSA je jednou z cest, jak bojovat proti rostoucímu suchu.
Nové Komořanské jezero přinese vedle energetického potenciálu také nové možnosti pro rekreační využívání krajiny
Veřejnoprávní zájem
(nejvhodnější model, který nejvíce prospěje, co největšímu počtu obyvatel)
Nová vesnice
Na území dolu ČSA se kvůli těžbě zrušilo pět vesnic (vyjmenovat). Jejich obyvatele byli sestěhováni do mosteckých sídlišť. Někteří lidé se s tím dodneška nesmířili. Je proto logické, že by se po dokončení rekultivací, vyčlenilo území pro novou vesnici. Hlad po stavebních parcelách je opravdu velký. Společnost by tím splatila dluh, který má vůči obyvatelům tohoto postiženého regionu.
Sociální aspekt
V rámci dokončovacích práci rekultivací by získali a udrželi by si práci stovky až tisíce lidí. Při údržbě krajiny by mohli pracovat ještě desítky let po dokončení rekultivací. Energetický sektor by rovněž poskytl práci stovkám až tisícům pracovníků (viz výše ekologická energetika)
Rychlé napuštění jezera a výsadba lesů by pomohlo snížit nebezpečí sucha a zlepšilo by hydrologickou situaci.
Obrovské jezero by se dalo využít pro řadu rekreačních aktivit. Krása takového přírodního klenotu by lidem přinesla pozitivní estetické zážitky.
Řídící složky našeho státu (vláda, ministerstva, krajské a místní orgány) by měly splatit alespoň částečně dluh vůči tomuto regionu a především dodržet džentlemenskou dohodu, která počítá s tím, že po skončení těžby bude krajina urychleně uvedena do stavu blízkého přírodě. Lidé na to čekají přes 70 let. A nyní je na čase jejich očekávání, co nejrychleji splnit !!!
Enviromentální přínosy rekultivací a boj proti klimatické změně
Žijeme v době, kdy je planeta Země ohrožená narůstající teplotou, kterou způsobují skleníkové plyny a především CO2 . Bojovat proti tomuto jevu je možné nejúčiněji výsadbou lesů. A přesně to nabízejí rekultivační akce. Část ploch byla již zalesněna a naplánovaný zbytek by se měl, co nejrychleji realizovat.
Lesy jsou nejdůležitější součástí naší přírody. Pozitivně ovlivňují vlhkost ve svém okolí. Ochlazují okolí a stabilizují teplotu krajiny. Brání přehřívání. Zlepšují hydrologickou situaci krajiny. Udržují vodu v krajině a napomáhají tvorbě kvalitní půdy. Lesy vytvářejí dřevo, které je jedním z nejdů-ležitějších obnovitelných materiálů.
V rámci fotosyntézy stromy uvolňují kyslík a pohlcují CO2. Dospělý strom ročně absorbuje asi 12 kg CO2. Jeden průměrně zalesněný hektar pohltí až 3,75 tuny CO2. Všechny tyto hodnoty, které lesy vytvářejí, vědci nazývají ekosystémové služby. Lesy mají obrovský rekreační potenciál. Všechny tyto služby důležité pro společnost se dají finančně vyjádřit.
Ekonomické a společenské přínosy
Ekologická energetika na území Dolu ČSA přinese obrovský finanční profit. Vysoké výnosy energetiky za několik let plného provozu budou schopné zaplatit veškeré rekultivační náklady.
Rychlá revitalizace Dolu ČSA podle vyprojektovaného plánu s sebou nese obrovské společenské hodnoty. Především se v relativně krátké době podaří vytvořit ekologicky stabilní krajinu, což bude nejdůležitější přínos nejen pro samotnou přírodu, ale i pro lidi žijící v tomto kraji.
Na první pohled se zdá, že tomuto záměru nic nestojí v cestě. Realita je však jiná.
Změna plánu.
Cíl: Zrušení rekultivací
S tímto plánem přišla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále AOPK) a Ministerstvo životního prostředí (dále MŽP)
AOPK usiluje o zrušení dokončovacích rekultivačních prací na Dole ČSA a toto území ponechat samovolnému vývoji přírody, tzv. Sukcesi.
Tím se 3 miliardy Kč určené na rekultivace převedou jinam a na jiné účely!
Tím se 3 miliardy Kč určené na rekultivace převedou jinam a na jiné účely!
Pravděpodobně snaha zmocnit se peněz z rekultivačního fondu pro Důl ČSA je hlavním hnacím motorem. Stojí za tím úzká lobistická skupina, která na svou stranu přetáhla řadu politiků, kteří by měli hájit zájmy obyvatel Podkrušnohoří, ale hájí zájmy oné úzké lobistické skupiny. Ale dokonce je možné , že za tímto projektem stojí některé politické strany. Budeme se snažit jejich záměry zjistit a zveřejnit.
Zrušení rekultivací znamená území o rozloze 11 km2 nechat ladem!!!
Zrušení rekultivací znamená území o rozloze 11 km2 nechat ladem!!!
Znamená to ponechat tuto uměle vzniklou poušť silám přírody, aby v horizontu 200 až 300 let zde znovuobnovila zeleň a nechala zde vyrůst původní lesy. Je-li to v této rozloze vůbec možné a reálné. Autoři projektu samovolného vývoje počítají s tím, že příroda zde rovněž vytvoří jezero, které by se mělo ze tří přilehlých potoků napouštět podle odhadu 50 až 100 let, ale nejspíše ještě déle, pokud je tento záměr vůbec reálný. V každém případě nejspíše vznikne mokřadní jezero, které se občas zaplní vodou, jindy se celé odpaří a zbyde po něm krajina s hnijícími kalužemi.
Zelená energetika je ohrožena. Přečerpávací elektrárna v horizontu 50 až 100 let nepřipadá v úvahu.
Boj proti suchu se tímto záměrem odkládá . Boj proti klimatické změně se na 200 let odkládá, protože ekosystémové služby nebude těžební poušť hodně dlouho produkovat.
V rámci projektu Intersucho jsou definovaná území České republiky, která jsou ohrožená suchem. Mezi ně bohužel patří i Mostecko a velká část území Ústeckého kraje. Území se bude po dlouhá desetiletí přehřívat. Stoupající teplo z vyprahlé rokle bude odhánět dešťové mraky, které zde nespadnou. Sucho se bude prohlubovat a bude ohrožovat lokality v okolí
Autoři sukcesního projektu tvrdí, že zdejší poušť má obrovský potenciál biodiverzity. Ale tam, kde nic neroste a nic nežije, je biodiverzita nulová.
První oficiální poušť České republiky
Toto území se stane chráněnou oblastí, do které nebudou mít místní obyvatelé přístup. Tuto první oficiální poušť České republiky bude spravovat Agentura ochrany přírody. Je jasné, že toto území se stane mekkou přírodovědců, kteří budou zkoumat sukcesi, zatímco tisíce obyvatel zdejšího těžce zkoušeného regionu na ně bude hledět přes plot – ať už reálný nebo vymezený zákazovými nápisy. A dokud nedojde k ukončení sukcese, bude tato krajina nepřístupná obyvatelům okolních vesnic a měst. Z bezpečnostních důvodů to žádná instituce, která bude mít území ve správě.
Veřejnoprávní zájem
Tento sukcesní záměr je vypracován v několika variantách. Všechny navržené varianty počítají s tím, že
peníze z rekultivačního fondu se až na drobné zanedbatelné částky nevyužijí pro obnovu zdejší krajiny a pro potřeby zdejších obyvatel. Budou odkloněny jinam!
Potřeby přírody Krušných hor v horizontu běžného lidského života nebudou naplněny. Zájmy obyvatel přilehlých vesnic a měst by tak byly hozeny přes palubu.
A je to o to horší, že se jich na to nikdo neptal. Nikdo zde nevedl diskuzi. Nikdo zde nevysvětlil cíl a záměr tohoto obrovského asociálního experimentu. Celá kauza vznikala před několika lety a probíhá v podstatě utajeně. Veřejnost o ní vůbec neví!
Tím, že nebude možné vybudovat zelenou energetiku – fotovoltaiku, ekologickou výrobu vodíku a realizovat přečerpávací elektrárnu – přijdeme o stovky miliard korun. Ano: o miliardy korun!!!
Z hlediska veřejnoprávního zájmu je sukcesní projekt asociální.
Tím, že ušetříme připravené tři miliardy z rekultivačního fondu, přijdeme o stovky miliard Kč a podle všeho i více!
Jsme opravdu tak bohatí, abychom si mohli dovolit tuto „levnou“ variantu?
Časový a bezpečnostní faktor
Jestliže by proběhla revitalizace zmiňovaných území podle původních plánů, pak by na připravené vhodné půdě měl být vysázený listnatý les o rozloze 1880 ha. Podle odborných analýz dubohabrový les vyprodukuje v ekosystémových službách hodnotu asi 25-27 milionů Kč na ha za rok. Již po prvních deseti letech by vysázený les začal produkovat ekosystémové služby, jejichž hodnota by rok od roku rostla. Za necelých 100 let by dospělý (klimaxový) les zajišťoval ekosystémové služby v maximálním množství a intenzitě. Skoro 2000 ha takového lesa by vytvořil hodnoty ve výši mnoha bilionů Kč. A teď si představte, jak velká to bude ztráta řekněme za sto let, pokud nedojde k řádné revitalizaci a urychlené výsadbě listnatého lesa.
Základním problémem je naše neschopnost ocenit přírodní systémy a jejich přínosy pro náš život. Čím rychleji vytvoříme zdravou přírodu, tím lépe. Tento spěch je nutný. Klimatická změna na naše váhání nepočká! Čekání na výsledky sukcese podle nového plánu se pro společnost určitě prodraží. Jestliže necháme krajinu ladem, dříve nebo později všichni pochopí, že tudy cesta nevede a začne se prosazovat náprava: tedy návrat k původním „zastaralým a nemoderním plánům“. Peníze však již budou odkloněné a spotřebované. Společnost je bude muset znovu nalézt a investovat. A bude to stát podstatně více než dnes.
Celospolečenské ekonomické ztráty z „ušetřených“ rekultivačních 3 miliard Kč budou nedozírné !!!
Změna zákona
Protože těžaři mají ze zákona č. 44 z roku 1988 mimo jiné povinnost po těžbě provést revitalizaci krajiny do stavu blízkého přírodě, tak ponechání vývoje území samovolnému vývoji, znamená nedodržení zákona a tím pádem trestný čin! Co s touto legislativní překážkou dělat? Kupodivu bylo pro ideology této koncepce docela snadné provést novelizaci, takže 13. dubna 2021 došlo k jeho změně. Na této novelizaci se podíleli politické strany, které byli v této době u moci.
Místo povinné revitalizace krajiny se v zákoně objevila formulace: „..přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území se rozumí obnova přírodně hodnotných ekosystémů na území narušeném těžbou ponecháním území samovolnému vývoji, popř. citlivých zásahů usměrňujících tento vývoj příznivě pro zvláště chráněné druhy organismů …“
Rozumí se tím, že je možné odstoupit od revitalizace krajiny a ponechat ji svému osudu, ponechat ji ladem!
V rámci projektu Intersucho jsou definovaná území České republiky, která jsou ohrožená suchem. Mezi ně bohužel patří i Mostecko a velká část území Ústeckého kraje. Území se bude po dlouhá desetiletí přehřívat. Stoupající teplo z vyprahlé rokle bude odhánět dešťové mraky, které zde nespadnou. Sucho se bude prohlubovat a bude ohrožovat lokality v okolí
Autoři sukcesního projektu tvrdí, že zdejší poušť má obrovský potenciál biodiverzity. Ale tam, kde nic neroste a nic nežije, je biodiverzita nulová.
Toto území se stane chráněnou oblastí, do které nebudou mít místní obyvatelé přístup. Tuto první oficiální poušť České republiky bude spravovat Agentura ochrany přírody. Je jasné, že toto území se stane mekkou přírodovědců, kteří budou zkoumat sukcesi, zatímco tisíce obyvatel zdejšího těžce zkoušeného regionu na ně bude hledět přes plot – ať už reálný nebo vymezený zákazovými nápisy. A dokud nedojde k ukončení sukcese, bude tato krajina nepřístupná obyvatelům okolních vesnic a měst. Z bezpečnostních důvodů to žádná instituce, která bude mít území ve správě.
Tomuto záměru vyšel vstříc projekt firmy Deloitte, který se jmenuje:
Nové využití rekultivace ČSA. Příprava pro budoucí nové využití rekultivovaných lokalit v Ústeckém kraji. Připraveno pro společnost Diamo, státní podnik.
Jednak je úvodní název zavádějící, protože nejde o nové využití rekultivace , ale jedná se o zrušení rekultivace a přenechání území ČSA samovolnému vývoji, sukcesy. Ale ještě hrůznější je další titulek, který říká, že tento záměr by měl být realizován v celém Ústeckém kraji. Nejde tedy pouze o důl ČSA, ale o další lokality: Důl Vřesová, Důl Bílina, Důl Nástup Tušimice a další!
Jaký smysl a jaké cíle má utajovaný sukcesní projekt?
Pomůže to přírodě?
Určitě ne! Situaci přírody to dlouhodobě bude poškozovat. Blahodárný vliv zeleně a její produkce ekosystémových služeb se dlouhodobě nebude konat.
Pomůže to bojovat proti suchu v této lokalitě?
Určitě ne, protože dlouhá desetiletí vyprahlá rokle- poušť- se bude přehřívat. Stoupající teplo bude odhánět dešťové mraky, ze kterých nevypadne déšť. Sucho se tedy bude prohlubovat a neumožní, aby proběhla sukcese.
Pomůže to obraně proti klimatické změně?
Určitě ne! Bez zeleně se nedá proti klimatické změně bojovat.
Pomůže to lidem v Podkrušnohoří?
Určitě ne! Pouze budou další desítky až stovky let žít v poškozeném životním prostředí. Budou se cítit podvedení, protože jim byla slíbena rychlá náprava. A ta může nastat jenom tehdy, když se provede revitalizace krajiny podle původních plánů.
Nezasvěcený laik si jistě položí otázku: Proč má být schválen sukcesní projekt na tak obrovském území? Nestačilo by přírodovědcům území třeba několik stovek ha? Obvyklých je 10 % území. Projekt je z celospolečenského hlediska evidentně ztrátový a nesmyslný? Čiší z něho přírodovědecký fundamentalismus a patologická nenávist vůči lidské společnosti.
Jaké jsou největší problémy tohoto záměru?
Obyvatelé Mostecka budou dále žít v pustině. Přijdou na několik století o funkční živou krajinu Zdravotní stav obyvatel je v tomto kraji nejenom díky prašnosti stále horší než v ostatních částech republiky. Dožití je stále o 2 až 4 roky horší než je celostátní průměr. Je tedy nutné snížit prašnost a urychleně vypěstovat zelené plíce v regionu a to bez urychlené rekultivace na dolu ČSA nepůjde. Bez rekultivací se zdraví obyvatel v mosteckém regionu nezlepší, nebo nám na zdraví obyčejných lidí nezáleží? Navíc je snahou nechat Důl ČSA samovolnému vývoji pošlapána Listina základních práv a svobod, článek 35 totiž říká: Každý má právo na příznivé životní prostředí.
Celá společnost přijde o obrovské částky z produkce zelené energetiky. Odložíme řešení klimatické změny o několik století. Zhoršíme si životní podmínky. Místo zahrady ze své země uděláme poušť!!!
Porovnání rekultivací se sukcesním projektem
Sukcesní projekt
Sukcesní projekt je jednostranný a nevyvážený. Pracuje pouze s jedním pilířem – přírodním pohledem směřující v horizontu dvou století k divočině, která nemá v naší krajině obdobu. Tento princip je v rozporu s kulturní krajinou, která se před těžbou nacházela kolem původního Komořanského jezera.
Zásadním problémem je časový faktor, kdy po velmi dlouhou dobu ( jedno století a déle) bude pustá a neúrodná krajina generovat sucho a bude se přehřívat a tím narušovat vodní režim.
Rekultivační projekt
Naproti tomu je rekultivační proces ověřený na mnoha lokalitách Podkrušnohoří vyvážený a pracuje se třemi základními pilíři. Vychází z české rekultivační školy, která získala v zahraničí renomé právě svojí komplexností a vyvážeností. I projekt rekultivací na Dole ČSA pracuje se třemi vyváženými pilíři (příroda, ekonomika, sociální rovina)
Základní otázka
Z jakého titulu a jakým právem Agentura ochrany a přírody krajiny ČR (MŽP) vstoupila do rozběhnutého procesu rekultivace krajiny? Kde na to vzala morální a faktické oprávnění ? Proč si myslí, aniž to je schopná doložit , že její přístup je lepší . To že je to levnější ještě neznamená, že je to lepší a společensky vhodnější. Je zjevné, že člověk Agentuře ochrany přírody a krajiny vadí a překáží. Snahou „přírodovědců“ je člověka z jejich pustiny vytěsnit a nedovolit mu v této krajině existovat.