Ing. Tomáš Šolar
Česká rekultivační škola je pojem sám o sobě. Proslavil a značně se na ní podílel Ing. Stanislav Štýs. Jeho 70 letá práce na dokumentaci prováděných rekultivací je neocenitelná a vlastně i nenahraditelná. Jen díky práci rekultivačních odborníků lze v kraji pod Krušnými horami v klidu žít. Když v roce 1988 vstoupil v platnost nový horní zákon č. 44/1988 Sb. posunul báňskou legislativu v tehdejším Československu na evropskou úroveň. Kromě ochrany vyhrazených nerostů a bezpečnosti při dobývání se také velice detailně zabývá, co bude s devastovaným územím, až se těžba ukončí. Jinými slovy. Každý těžař, aby získal, povolení k těžbě musí v rámci Plánu otvírky přípravy a dobývání, předložit i souhrnný plán sanace a rekultivace, kde musí vyčíslit náklady a na konečnou a průběžnou sanaci a rekultivaci. Celková suma se pak vydělí objemem předpokládané těžby a vznikne tak částka, kterou musí těžař odvádět do fondu sanace a rekultivace. Hlavní důvod této pokrokové zákonné úpravy bylo, aby se nestávalo, že po vytěžení ložiska suroviny na konečnou sanaci a rekultivaci nebudou prostředky a v krajině zůstane opuštěné zdevastované území. Zákon výslovně stanoví „§32 Organizace je povinna zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou“.
Jak už to v České kotlině bývá zvykem, každá dobrá myšlenka je po čase zneužita. Finanční rezerva byla zpočátku deponovaná na účtech těžebních společností, což z nich po roce 1989 činilo velmi zajímavý objekt pro privatizaci. Případ Mostecké uhelné, kdy manažeři ovládli společnost právě díky zneužití finanční rezervy na rekultivace, je notoricky známý a padli v něm i pravomocné rozsudky. Bohužel, ve výsledku Švýcarsko zadrželo, cca 13,3 mld. Kč, jsou to ty samé prostředky, které měli být použity na obnovu těžbou zničené krajiny zvláště pak lomu ČSA a lomu Vršany. A to opravdu zamrzí, hlavně nového, zdá se posledního vlastníka, který tímto získal velmi horký brambor. Začalo být jasné, že prolomení územně ekologických limitů stanovených Pithartovou vládou na lomu ČSA je nemožné a lom ČSA spěje ke konci, a k následné celkové rekultivaci, a ta rozhodně nebude levná a potrvá minimálně 20 let. No, kdo by to chtěl dělat? Co na tom, že v okolí žije 200 tisíc lidí. Koho zajímá nějaká čest zodpovědnost, a navíc rekultivovat by poškodilo pověst drsného finančního žraloka, uhlobarna.
Pojďme se vrátit k zákonu 44/1988, ten byl v průběhu času 32 x novelizován, pro rekultivace je důležitá novela 284/2021 Sb., která je přílepek k novele stavebního zákona. Tehdejší poslanec za Piráty L. Černohorský vložil do zákona pozměňovací návrh evidentně z dílny těžební lobby. Netuším kolik poslanců, si při hlasování, vůbec bylo vědomo, že hlasují pro beztrestnou devastaci České republiky a těžařům šetří desítky miliard korun. Co tedy přinesla novela 284/2021, do horního zákona? §32a Organizace ….prověřují možnost rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území. A co je přírodě blízká obnova? To se dočteme v zákoně 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny §4 pís w) přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území se rozumí … ponecháním území samovolnému vývoji…
Tak a je to srdce těžařů zaplesalo sbohem rekultivace, které jste nám po celou dobu tak pili krev. Lom vytěžíme a uděláme pro přírodu, to nejlepší, co může být, ať si s tím bordelem poradí sama. A vůbec, nejlepší na tom je to, že to bude zadarmo. A co lidi? Koho to zajímá, že v okolí lomu jsou vesnice a města, tak jim slíbíme, trochu peněz, případně na ně trošku zatlačíme a oni nám půjdou z cesty. Ještě je tu však poslední instance, Ministerstvo životního prostředí. To by mohl být problém? Ale vůbec ne, určitě se najde snaživý náměstek pan Klondajk, který všechno zařídí. A tak se taky stalo, pod záminkou ekologie a manipulací s veřejností a i s vědeckými zprávami vláda ČR jednomyslně rozhodla, že se lom ČSA rekultivovat nemusí. Ono, se to samo a zadarmo a přirozeně a samovolně. Tak například jezero Most se napustilo do 10 let vodou z Ohře a nyní se v něm můžete v klidu koupat. Jezero ČSA se napustí za 160 let, ale ne vodou z Ohře nebo z Bíliny, ale prosakující důlní vodou, která je velmi závadná a nebezpečná Ph okolo 2, obsah Arsenu 800x překračuje normu, olovo 500x atd. Tyto informace se však záměrně tají a veřejnosti jsou předkládány dezinformace podpořené virtuální realitou, dokonce jeden článek z dílny těžaře psal o tom, že voda v jezeře ČSA bude mít kvalitu kojenecké vody. Co na to říct, jde tu o hodně peněz, a v dnešní době je čestných lidí se selským rozumem jako šafránu. Bohužel už se objevují názory, když nemusí rekultivovat oni tak proč by jsme měli rekultivovat my. A toto je konec rekultivací v ČR už bude jen Klondajk.
